26/7/2016
Vložil: Šimon
1087
Sdílet: Facebook

Předchůdce filmu coby masové zábavy.

Panoramata využívající malbu jako hlavní iluzotvorný prostředek


První panorama si nechal patentovat Robert Barker 17tého června 1767. Patent se vztahoval na umělecký formát malby obklopující diváka. Tyto panoramata byli tvořeny většinou malbou na plátně napnutého v budově kruhového pudorysu postavené přímo pro tento účel. V této fázi byl obsah panoramat především zábavní a plátna se po vyčerpání diváckého zájmu stěhovala do jiných měst.Nejčastějším námětem byli především krajiny a městské pohledy. Malíři pláten se snažili o co největší věrohodnost zobrazovaných námětů a k přípravě scény přistupovali opravdu zodpovědně. Malbě samotné předcházelo množství skic realií a malba pak byla většinou společným dílem několika malířů - expertů na různé části (krajinu, architekturu, postavy) a množství jejich asistentů. Rotundové stavby pro vystavování panoramat se zprvu stavěly poněkud skromnějších rozměrů (kolem 11 metrů v průměru). Pro pozorování krajiny to však nebyl právě vhodný rozměr, protože divák měl pocit, že krajina ubíhá nepřirozeně rychle, což působilo dezoirientujícím dojmem. Postupem času se rozměry standartizovaly na 100 metrů v průměru a 13 až 20 metrů na výšku. Malba byla uvnitř také doplňována skutečnými prostorovými rekvizitami a reliéfem krajiny navazujícím na malbu a tvořící její popředí. Imerzivní dojem vytvářela ztemnělá pozorovatelna ve středu budovy, která překrývala divákovy pohled nad vrchní okraj malby. fig.1

Kolem roku 1800 se ke krajiným a městským motivů přidává také státní propaganda (hojně propagandistických panoramat využíval například Napoleon, Lord Nelson nebo  Otto von Bismarck). Panoramata pak sloužila ke glorifikaci velkých bitev a posilování nacionalismu (bitevní panoramata tvořila tou dobou kolem jedné třetiny všech panoramat). V rámci Českých zemí stojí za zmínku Maroldovo panorama Bitvy u lipan (1898) vzniklé u příležitosti Výstavy architektury a inženýrství v Praze, které mělo sloužit jako prostředek budění českého národa na základě propagace husitského hnutí, coby jednoho ze stavebních kamenů české historie.

fig.1 (panoramic rotunda, Leicester Square 1801)

 

Panoramata v této době zastávala funkci pozdějšího filmu coby zábavy pro (díky průmyslové revoluci) bohatnoucí střední vrstvy společnosti. Svůj úspěch stavěla především na schopnosti vtáhnout diváka “do obrazu”. Klíčem k tomuto dojmu pak především důkladně propočítaná iluze, obraz a trojrozměrný interiér koncentrovaný a zafixovaný před divákem, který je pohlcován obrazem. Mechanismus rozbíjející bariéru před obrazem a vyžadující emocionální účast vždy hrál klíčovou roli v historii těchto obrazových strojů. Tomu někdy měly napomáhat dokonce (kromě výše zmiňovaných rekvizit a teréních reliéfů) zvukové efekty a pachové stopy simulující vyobrazované prostředí.  

"With the calculated precision of illusion,the picture and the three-di-mensional interior concentrate and fix upon the onlooker,who is devoured by the image.The mechanism of shattering the inner distance of the image,which demanded emotional participation,always claimed the central role in thehistoryof these image-machines"
 The Panorama: History of a Mass Medium 

Panoramata využívající fotografii

 

Kolem roku 1840 se technologie daguerreotypu (jedna z prvních fotografických technologií) stává dostupnou pro širší vrstvy uživatelů a tím vznikají i různé formální experimenty s médiem fotografie. Mezi nimi i pokusy o panoramatické obrazy. Zprvu se jednalo se o ploché obrazy složené z více daguerreotypí umístěných vedle sebe. Výsledky dosahovaly pouze velmi nízké kvality, protože fotoaparáty postrádaly mechanismus pro otáčení kamery a vyrovnávání perspektivních odchylek. Kýženého formátu se proto dosahovalo pouhým posunovaním fotoaparátu po ose rovnoběžné s fotografovaným. Posunováním však vznikaly nejrůznější odchylky a výsledná návaznost jednotlivých obrazů tak byla dosti špatná. fig.2.
Friedrich von Martens se pokoušel používat daugerrotopie namísto skic pro kruhová nebo spíše půlkruhová panoráma. Opět však narážel na jednak výše zmiňovaný problém návaznosti jednotlivých obrazů ale také na problém jak přenést záběr zaznamenaný na plochou desku na zakřivenou plochu stěny rotundy. Thomas Sutton se tento problém pokoušel řešit použitím polokruhových skleněných desek, na kterých se obraz zaznamenával pomocí mokrého procesu. Tento proces byl však technologicky příliš náročný.

 


fig.2 (San Francisco, 1851, from Rincon Hill)

 


Markatní posun k lepšímu pak přinesl Eastmanův celuloidový film v roce 1888, který dovoloval obratnější a rychlejší manipulaci. Francouz Moessard vylepšil Suttonovu technologii za použití celuloidového projektoru a výsledný obraz pak promítal coby celé kruhové panorama.
Jedním z dalších efektních výsledků bylo Stereopticon-Cyclorama navržené Charlesem A. Chasem v roce 1894. Navzdory názvu se nejedná o simulaci 3D prostoru, ale principálně šlo opět o obraz v budově rotundovitého typu, ale obraz byl tentokrát promítán osmi projektory z šestnáci diapozitivů na obvodové zdi. Novinkou zde byla možnost měnit během projekce negativy a simulovat dojem pohybu. Scéna popisovala požár Chicaga v roce 1871 a sklidila velký komerční úspěch. Byl to však jeden z posledních větších uspěchů panoramatických obrazů. Přestože nejrůznější inovace v této oblasti vznikaly až do třicátých let 20tého století, nástup filmu a především pak zvukového převzal roli masové zábavy. 

ZPĚT

David Rubek - sídlo - Žižkova 346, 273 09 Kladno -Švermov, IČO: 616 39 133, Zapsán u: Magistrát města Kladna / odbor obecní živnostenský úřad. Kladno 272 52, Starosty Pavla 44

Tento web k poskytování služeb, zabezpečení Vašich dat a anlýze návštěvnosti používá soubory cookies. Jeho používáním s tím souhlasíte. Rozumím