5/1/2017
Vložil: Jakub
369
Sdílet: Facebook

Rozdíl mezi „ajťákem", kodérem a programátorem

Jako první bych chtěl říct, že tímto článkem bych nerad urazil nějaké „ajťáky“. Vím, že se jedná o citlivé téma, a tak se pokusím k němu takto přistupovat.

Kdo je to „ajťák“?

Čistě teoreticky vzato, je to IT pracovník. To by teoreticky znamenalo, že je to každý člověk pracující v informačních technologiích. Přesto, pokud kodéra či programátora označíte jako „ajťáka“, bude dotčen, proč?

Celé je to způsobeno přeneseným významem tohoto slova. „Ajťákem“ se totiž označuje v běžné mluvě pracovní IT oddělení. IT oddělení má každá větší firma. Jedná se jednoduše řečeno o oddělení, které se stará o počítačovou síť, počítače jednotlivých pracovníků a software na nich nainstalovaný. V podstatě jde tedy ve většině případů o opraváře počítačů.

Jedná se o záslužnou práci, která (např. pro mě osobně) není úplně složitá, nicméně je velmi vyčerpávající. Obnáší to poslouchání většinou nejapných poznámek kolegů, kteří v IT oddělení nepracují, práci s nepřátelským operačním systémem, správu software, vyrovnávání se s tím, že uživatelé stále dokola neposlouchají doporučení IT oddělení (neinstalujte nic, nestrkejte sem své flashky, nestahujte neprověřené přílohy emailů, neaktualizujte flash player...), čímž „ajťákovi“ přidávají spoustu práce, řešení kompatibility hardware a software a spoustu dalších věcí. I když to na první pohled nevypadá, je to velmi frustrující práce. Z mého osobního pohledu nijak extrémně složitá, ale rozhodně velmi frustrující.

Kdo je kodér?

Kodér, jak už název napovídá vykonává kódování. Kódování nemá technicky úplně daleko k programování, obnáší totiž znalost programovacích jazyků (a zdaleka ne jednoho). Konkrétně se jedná o jazyky HTML, CSS a Javascript. Obnáší také znalosti frameworků (např. Bootstrap), různých nástrojů (např. preprocesor LESS), norem, webových prohlížečů a nakonec sledování posledních trendů. Ve chvíli, kdy se „kodér“ přestane vzdělávat, ztrácí hodnotu.

Výsledkem práce kodéra je frontend webových stránek. Kodér v zásadě dostane od grafika grafický návrh a jeho úkolem je ho co možná nejvěrněji převést do funkční podoby, která bude spustitelná v prohlížeči. Není to zdaleka jednoduchá práce, vyžaduje opravdu velké množství znalostí, ale zejména zkušeností. I když teorie je relativně jednoduchá, kodér kombinuje tři programovací jazyky, které mají doslova stovky různých parametrů, atributů, elementů, vlastností atd. Kodér řeší velmi specifické problémy. Čím více problémů vyřeší, tím je rychlejší a efektivnější.

Přestože kodér používá programovací jazyky, o programování se nejedná. Kód (říkejme dále jen HTML kód) pouze určuje, jak web vypadá a jak se chová.

Kdo je programátor?

Programátor, jiným slovem vývojář, se zabývá samotnou logikou programu. Nejdříve si řekněme o programátorovi webových stránek. Programátor musí bezpodmínečně dobře znát kodérskou práci a jazyky, které kodér používá. Zároveň musí znát nějaký skriptovací jazyk (např. v mém případě PHP), který řídí na webu ty logické věci a „inteligentní úkony“. Kromě PHP programátor musí znát i další nástroje, jako např. framework (v mém případě CakePHP), dále nějaký databázový nástroj (v mém případě MySQL) a nějaký jazyk pro komunikaci s databází (v mém případě SQL). Kdybychom to měli jednoduše vysvětlit na příkladu – kodér připraví "hloupý" web, který bude zobrazovat nějaký obsah (obrázky, text), ale nebude nic umět. Programátor vytvoří redakční systém (abyste si mohli upravovat obsah webu bez znalosti kódování), aby se uživatelé mohli registrovat, aby se počítalo přečtení článku, aby šly vkládat komentáře, uploadovat obrázky atd. atd. Kodér se tedy stará o vzhled, programátor čistě o funkčnost a logiku webu.

Všimněte si, že počet znalostí s každým dalším oborem stoupá. „Ajťák“ zná konkrétní software a umí s ním pracovat, zná také hardware. Tyto znalosti má i drtivá většina kodérů a programátorů (vlastně přesně toto je způsob, jak se k tomu většina z nás dostane). Kodér zná jazyky HTML(5), CSS(3) a Javascript. Nakonec programátor webových stránek bude určitě umět opravit počítač, pracovat s počítačovou sítí a bude znát jazyky HTML(5), CSS(3), Javascript, PHP a SQL (a nespočet dalších pluginů, frameworků, redakčních systémů...).

Programátorů navíc existuje několik druhů. Někteří programují skripty (které jsou součástí větších celků a dělají nějakou konkrétní činnost), jiní programují okenní aplikace, webové aplikace atd. Programovacích jazyků existují desítky, možná stovky. Z těch známějších můžeme jmenovat Pascal, C, C++, C#, Python nebo dnes velmi populární Javu.

Kdo je to webdesigner?

Toto slovo se často interpretuje chybně. Pod pojmem webdesigner si lidé často představují grafika, který navrhuje design webu, ale pravda je to jen napůl. Webdesigner v pravém slova smyslu je kombinace grafika a kodéra. Jedná se o člověka, který má estetické cítění, znalosti UX designu a znalosti kódování. Je tak schopen web nejen efektivně graficky navrhnout, ale zároveň jej rovnou nakódovat včetně všech náležitostí.

 

ZPĚT

Jméno: David Rubek, Sídlo: Družstevní 63, 273 64 Doksy, IČ: 61639133, Evidenční číslo: 1/0376/95/00, Vydal úřad: OŽÚ, MÚ Rakovník